"Boží hněv se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří v nepravosti potlačují pravdu, protože to, co lze o Bohu poznat, je jim zřejmé; Bůh jim to zjevil. Jeho věčnou moc a božství, ačkoli jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa jasně vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže jsou bez výmluvy. Ačkoli poznali Boha, neoslavili ho jako Boha ani mu neprojevili vděčnost, nýbrž upadli ve svých myšlenkách do marnosti a jejich nerozumné srdce se ocitlo ve tmě." (Římanům 1,18-21)

 

Minule jsme si řekli, že evangelium je moc, která je schopna člověka zachránit (https://afterfall.signaly.cz/1811/je-to-bozi-moc). Ale proč? Od čeho? Občas máme pocit, že to je přece jasné - abychom byli na nebi. Ale není to tak trochu zkratkovité? Evangelium prostě k tomu, abychom po smrti mohli být na nebi? To mi zní tak trochu jako "jak si pořídit lístek".

Apoštol Pavel začíná od začátku. Ten začátek je Bůh a jeho hněv. Jeho hněv, který se zjevuje na lidi, kteří nectí Boha tak, jak mu to náleží - jako Boha. To samozřejmě neznamená, že mu nezpívají písničky, ale že ve svém životě ho neberou jako vládce nad světem a tudíž i nad jejich životem. Nejsou mu vděční za vše, co Bůh činí. 

Mohou vidět Boha v jeho neviditelných znacích, tedy v jeho stvoření. Ale tento základní pohled se dnes také ztrácí, lidé to ve své marnosti zaměnili za novou víru, víru ve vznik "jen tak z ničeho". I v tomto upadli do marnosti a nevidí, protože jsou ve tmě.

Bůh sice je milující otec, to ano. Ale jasně zde vidíme, proč vlastně lidé potřebují slyšet tu Dobrou zprávu. Protože před ní stojí ta špatná - stvořitel a vládce zjevuje svůj hněv a zjeví ho naplno v poslední den. Ten, který vše uvedl do pohybu a má nárok na vše - a tudíž i na naši vděčnost a oslavování (život pro Boha v každém dni), se spravedlivě hněvá, protože my jsme se od něj dávno odvrátili a upadli do marnosti.

Takže, vidíme náš stav. Bůh zjevuje svůj hněv proti lidem, protože ho neberou jako Boha. Nepotřebujeme Boha proto, abychom se dostali do nebíčka. Potřebujeme udělat něco s jeho hněvem, který se na nás právem zjevuje. Ale můžeme snad shrnout všechny lidi do jednoho? Jsou všichni špatní? Platí to i pro mě? A jak je tento hříšný stav vážný? O tom příště.

Jedině Bohu sláva.